Jednoduchá platba

Knihy z nabídky knihkupectví a vydavatelství Šuplík.cz můžete objednat a koupit jednoduše, pouhým odesláním SMS.

Stav Objednávky

Ověřte si, v jakém stavu je vaše SMS objednávka.

Obálka  - přední strana Obálka  - zadní strana


Prozření, aneb jak jsem se učil znovu chodit

Thomas Alvarado

Cena knihy je 438 Kč, poštovné a balné po ČR je již v ceně.

Tuto knihu nelze objednat přes SMS

O knize

Autor sám pak ke knize dodává, že tato kniha je transformační, proto v ní čtenář nemá hledat žádný určitý literární žánr. Osobně ji nazývá naučný životopisně-duchovní psychothriller s nádechem detektivního románu, takže si v ní každý čtenář najde to své.

I. část knihy se skládá z kratičkých příběhů, důležitých momentů autorova života. Historky jsou zábavné i depresivní, až se postupně autor dopracoval na invalidní vozík a k syndromu vyhoření - do bodu zlomu.

II. část knihy je už psána více jako román, kdy se díky dívce, kterou miloval ale ona jej od dětství odmítala, dostával na duchovní cestu, snažil se zachránit jejich vztah, a zároveň pracovat na sobě samém.
III. část knihy je dále psána v románové až detektivní podobě. Je v ní popsáno jak autor objevoval nové druhy léčení, a procházel tak různými duchovními, psychologickými či frekvenčními terapiemi, díky kterým jsem se začal znovu učit chodit. Dále také začal přicházet a dávat do souvislostí momenty z I. části knihy tak, jak souvisely s jeho minulým životem padlého vojáka, karmickým propojením s dívkou, frekvenčním nastavení lidí, či splněnými přáními.

Ukázka z knihy

Druhý den po snídani začaly procedury. Měl jsem v kartě napsanou jódovou koupel s vířivkou. Byl jsem tam prvně, tak jsem se šel raději optat, co tam budu potřebovat. Na sesterně byl v tu dobu pouze „pomocný bratr“ Rado (satanista, zpěvák z jedné hardcorové kapely, který tam měl civilní službu). Ten mi řekl, že si nemusím brát nic,neboť do jódovky má jít člověk nejlépe nahý, což byla pravda, takže jsem nad tím moc neuvažoval. Zděšení ovšem nastalo, když jsem tedy vešel nahý z převlékárny do místnosti s asi třiceti koupajícími se dívkami (samozřejmě v plavkách), a čtyřmi mladičkými sestřičkami! V tu dobu mi došlo, že ve zbylých třech odděleních jsou samé holky v mém věku (bylo jich asi 150).
Z jódovky, kde jsem byl za vřelých ovací dívčího publika, s tváří rudou jak sovětské trenýrky, sestřičkami duchapřítomně zabalen do prostěradla, jsem se po proceduře přesunul do vedlejší místnosti, kde byla vířivka opět plná dívek, s jedním volným místem pro mne. Po krátkém wrestlingovém klání se sestřičkou středního věku bylo ze mne serváno prostěradlo a následovně jsem byl natlačen do vířivky plné dívek (v plavkách), přičemž jim bylo nakázáno, aby od mé nahé osoby odvrátily svůj zrak. Dodnes nevím, jaký účel mělo ono odvracení zraku, protože po chvíli se dívky mezi sebou začaly rvát o to, kdo bude vedle mě sedět, načež byly vykázány sestřičkou z vířivky ven.
Zážitek z vířivky se šířil sanatoriem rychlostí světla, takže jsem hned dostal nálepku zvrhlého exhibicionisty, a prvních čtrnáct dní jsem raději trávil volné chvíle zavřený na pokoji, za jehož dveřmi se lépe bránilo náporu dívek, neboť jsem tam byl jediný použitelný jedinec mužského pohlaví. Ženy mne však naháněly hlavně na procedurách, jež jsem měl společně s nimi, zejména pak na bazéně, přičemž nás vždy od sebe rozháněla jedna postarší plavčice hrablem na plovoucí nečistoty.
Také jsem byl každý čtvrtek „utancován k smrti“ v moři dívek při rytmech ploužáků na akcích, jež byly povinné, a mnohokrát byl také dosazován jako porotce do soutěží krásy, jež sanatorium pořádalo.
Ukázka z II. části – Konec nočním můrám
Tentokrát však moje celkem podrobná zpověď Pepému značně ovlivnila můj sen i spánek. Můj sen se tentokrát odehrával v oné strašidelné škole z jesenických lázní, kde jsem byl ve čtvrté třídě. Zase jsem jakoby nebyl součástí toho snu a viděl vše z pohledu „za sklem“, jako bych se díval na televizi.
Všude pobíhalo plno dětí a mezi nimi byla i ta malá blonďatá holka, co jsem si spojoval v předchozí noční můře s Helen. Tentokrát však měla na sobě červené šaty s bílými puntíky.
Dívka vesele běhala s dětmi po chodbách, ale zničehonic byla pryč. Náhle zazvonilo, děti se sbalily a odešly domů. Škola zůstala opuštěná a pomalu začal být sen opět jako z nějakého hororu. Kamera pomalu projížděla dlouhou temnou chodbou a já slyšel jen to zlověstně vrzající schodiště, po kterém ale nikdo nešel. Na konci chodby byly pootevřené dveře a z místnosti se linulo bílé světlo.
Kamera se postupně přibližovala k místnosti, ze které se ozýval tichý dívčí pláč.
Pomalu se přede mnou samovolně otevřely již pootevřené dveře a já se vznášel v bílé místnosti plné toalet. Uprostřed klečela na kolenou ona blonďatá brečící dívka, šaty měla svlečené do půl těla, ke kotníkům stažené kalhotky a celé její tělo bylo popálené od cigaret. Kamera asi dvakrát obkroužila dívku a zase se vydala na chodbu. Když jsem se vznášel ze schodů do přízemí, slyšel jsem, jak na ni někdo volá, a měl jsem dojem, že je to asi školník.
Výsměšným arogantním tónem na ni řval a vyhrožoval: „Ty děvko, tak už tě prý hledají policajti! Když budeš na mě hodná, řeknu jim, že ses u mne jen schovala, a nic se ti nestane!“
Najednou se ale něco změnilo. Vše se náhle zdálo reálné, jako by dostalo 3D rozměr. Koukal jsem sám sobě na ruce a začal chápat, že jsem se stal součástí toho snu a konečně mohu zasáhnout.
Školník se najednou vyděsil, když jsem se vedle něj objevil, a začal přede mnou utíkat. Rozběhl jsem se tedy za ním po dlouhé chodbě a s lehkostí přeskakoval sochy, jež stály u zdí a on je za sebou při úprku shazoval. Při pomyšlení, co udělal té malé holce, ve mně krev vzteky vřela víc a víc. Častoval jsem ho těmi nejhoršími nadávkami, co mne v tu chvíli dokázaly napadnout, a stále jsem na něj řval, že ho zabiji!
Vyděšený chlap, jehož jsem pomalu doháněl, vběhl do jedné z postranních místností a zamkl za sebou dveře. Nebylo mu to ale nic platné, neboť dveře jsem v okamžiku vyrazil z pantů. Chlap skončil na podlaze zavalený dveřmi, jež jsem z něj hned odhodil, a prádelní šňůrou, jež se mi náhle objevila v rukou, jsem mu přivázal ruce i nohy mezi dva stoly jako na pranýř.
„Nechej mě,“ žadonil chlap, „já za to nemůžu! Ve škole mne šikanovali, proto dnes koktám, a ta holka se mi posmívala!“
Jenže to už jsem na něm klečel a řval na něj: „Já ti to koktání vymlátím z hlavy, ty šmejde!“
Chytil jsem ho za vlasy a mlátil s jeho hlavou o zem – a mne tak stále více naplňoval blaženější pocit odplaty…

Informace o knize

Autor: Thomas Alvarado
Počet stran: 356
Vazba: pevná šitá A5
ISBN: 978-80-7550-103-5
Rok vydání: 2020

Tech.realizace AXIMA spol.s r.o.Tel.infolinka: 603 276 378, email: prsms@axima-brno.cz, www.platmobilem.cz.

Co jsme zač?

Šuplík.cz je knihkupectví a vydavatelství, které tiskne a vydává klasické papírové knihy zejména začínajícím autorům.

Kromě výroby a vydání knihy zajišťujeme i její přímý prodej přes SMS.

Přečtete si více o šuplíku nebo nám rovnou napište – se vším vám poradíme.

Anketa

Píšete něco?

Ano, ale jen do šuplíku. 2000 2000

Ano, už mi něco vyšlo. 318 318

Ano, ale jen na webu. 561 561

Ne, asi neumím psát. 111 111

Ne, raději jen čtu. 204 204